Velmi často se setkávám s názorem, že trénovat děti Parkour je sranda a že mám obrovské štěstí, že se tímto mohu živit.
Zaprvé!
Není to štěstí, ale vše jsem si poctivě vydřel a teď si mohu plnit svůj dětský sen.
Zadruhé!
Sranda to není. My jako trenéři neseme obrovskou zodpovědnost za všechny členy naší parkourové akademie. Musíme být schopni zajistit, že každý jedinec se posouvá přiměřeně svému tempu a zlepšuje své schopnosti.
Musíme předejít zraněním u dětí a teď zmíním něco, co si málo lidí uvědomuje.
Musíme i děti vychovávat. Není to pouze o tréninku parkouru.
I když se s námi děti setkávají pouze jednu hodinu týdně tak děti si z Vás berou příklad a okoukají i to, co si myslíte, že ani neviděli.
Proto je důležité nejen zajistit vše co se týče tréninku, zranění, zlepšování se…ale i to, abychom děti neučili nevhodné moresy, vedli je správným směrem a nepodporovali je v nevhodných věcech (jako může být například šikana, krádež, nadávání apod)
Někomu se to může zdát jako detail, ale my si dáváme opravdu záležet.
Nutno dodat, že i my jsme pouze lidi a nejsme dokonalí.
Kolikrát ani sami rodiče dětí, které dochází na naše parkourové kroužky neví, o čem si s dětmi povídáme a jaké témata rozvíjíme.
Občas narazíme na opravdu zajímavá témata. Samozřejmě, že jakmile padne podstatné téma, tak situace využiju a snažím se dětem ukázat správnou cestu a nasměrovat je nejen v parkouru, ale i v životě.